Toto jste se mohli dočíst v tisku

1. článek

„Adoptované“ Maye se plní sen

Stačí pouhých 16,50 korun denně a jednomu dítěti z chudé nepálské rodiny se změní život k lepšímu. Nevěříte? Dnes osmileté Maye, které už rok a půl dobrovolníci z Dobřichovic a okolí prostřednictvím občanského sdružení Lumen hradí školní docházku, se možná díky tomu splní její sen stát se učitelkou. Finančních prostředků však nikdy není dost.

Jmenuje se Bishnu Maya Sapkota, je jí osm let, vyrůstá v chudé rodině v Nepálu, kde v tamní škole chodí do druhé třídy. Malou Mayu od nás sice dělí přes šest tisíc kilometrů, přesto má k Dobřichovicím blíž, než se na první pohled zdá.

Právě tuhle osmiletou nepálskou dívku loni v dubnu „adoptovalo“ občanské sdružení Lumen, které v Dobřichovicích vede Klub malých dětí Lumek. Šest tisíc korun, které každý rok do Nepálu posíláme, umožňuje Maye to, co je pro české děti samozřejmost – chodit do školy.

Nebýt naší podpory, Maya by dnes ve školní lavici sedět nemohla. Školní docházka v Nepálu je zdarma, jenže rodiče musí dítěti zajistit preventivní lékařské prohlídky, pořídit školní uniformu, batoh, učebnice a další školní pomůcky, což vyjde ročně právě na šest tisíc korun. A to je pro ně nemyslitelné.

Docházku v Nepálu navíc nikdo nekontroluje, a když mají rodiče volit mezi tím, jestli poslat dítě do školy nebo na pole, kde jim většinou pomáhají, mají bohužel jasno. Tím spíš, když má Maya ještě dvě další sestry. Proto je finanční podpora tak důležitá.

Spousta z vás se už na pomoci pro malou Mayu podílí, rádi bychom však oslovili i další zájemce, kterým není osud nepálských dětí lhostejný. Pokud by se nám i díky vám podařilo nashromáždit větší finanční prostředky, mohli bychom v projektu „Úsměv z Nepálu“, který organizuje občanské sdružení Nemasté Nepál, podpořit i další dítě.

Stačí málo a i navzdory obrovské vzdálenosti můžete snadno obrátit život chudých nepálských dětí k lepšímu. Umožnit jim vzdělání, které by si jinak nemohly dovolit, znamená dát jim šanci na kvalitnější život a schopnost postarat se v budoucnu nejen o sebe, ale i jejich rodinu.

Jen pro připomenutí: Nepál patří k nejchudším zemím světa a chudoba v této zemi je často těžko srovnatelná i se situací v řadě afrických zemí, které trpí hladomorem. Téměř třetina Nepálců si musí denně vystačit méně než s jedním dolarem.

Proto bychom se rádi zapojili ještě do dalšího projektu, který organizuje Nemasté Nepál – „Jídlo pro nepálské školáky“. Vybrali jsme další tři tisíce korun, za které se pořídí jídlo pro sto dětí. I za tak malou částku je možné udělat radost hned celé škole. Naším cílem je, aby tyto balíčky s jídlem putovaly do školy v městečku Darga, kam chodí „naše“ Maya. Není to však tak jednoduché, protože spousta škol není dostupná autem a jídlo se tam musí donést pěšky, což často představuje i dvoudenní cestu.

Adopce dětí na dálku má smysl, protože naše peníze jdou přesně ke konkrétnímu dítěti. Všechny příspěvky jsou průhledně a pečlivě evidovány nepálskou organizací, se kterou spolupracuje Nemasté Nepál. Peníze se tedy rozhodně nikam nezatoulají.

Že jsou peníze investovány s rozmyslem, je vidět například i na školních batozích, které dostávají nepálské děti. Dříve jim je otcové brali pro vlastní potřebu, a proto se dnes dětem dávají už jen výrazně růžové batohy s logem projektu, aby si je rodiče netroufli dítěti vzít.

Maye jsme také koupili dárek v podobě červeného trička s logem „Úsměv z Nepálu“, ve kterém se už pro nás vyfotografovala. Tričko stálo 300 korun, což je na nepálské poměry velká suma, na druhou stranu jsme tím zase podpořili jejich tradiční výrobu a vyšívání.

Pokud vás naše podpora Mayi zaujala a chtěli byste se k nám připojit, jste srdečně vítáni.

Radka Alexy

2. článek

Lumek a Úsměv z Nepálu

V zimním čísle Kukátka jste měli možnost se seznámit s Bishnou Mayou Sapkota, nepálskou dívkou z chudé rodiny, adoptovanou občanským sdružením Lumen, které v Dobřichovicích a na Mořince vede Klub malých dětí Lumek. Ale jak to všechno začalo?

Jednou ze zakladatelek OS Lumen je Renáta Bartoníčková, ředitelka Základní školy a mateřské školy Josefa Kubálka Všenory, která v říjnu 2009 navštívila Nepál.

O Nepálu se říká, že vy ho nezměníte, ale Nepál změní vás.

A je to pravda. Ve výšce kolem 4 – 5 tisíc metrů nad mořem se běh světa zpomalí a během několikatýdenní cesty horami je čas na uspořádání myšlenek. Tato skutečnost je o to výraznější, dostanete-li se do takovýchto oblastí poprvé v životě. Zažijete mnoho různých ojedinělých pocitů. Jeden z nich se dotýká dětí.

Při příjezdu do Nepálu je vám všech dětí vlastně líto. Rádi byste pro všechny „něco“ udělali. ….aby nebyly tak špinavé, aby se jen tak nepotulovaly, aby nespaly na ulici na asfaltu, aby si měly s čím hrát, aby si mohly prohlížet knížky, aby mohly chodit do školy, aby měly na doktora …….

Během pobytu v Nepálu ale zjistíte, že to jen vy si myslíte, že dětem něco chybí. Ony jsou zatím docela spokojené. A ještě ke všemu se v turistických oblastech naučily turistů využívat. A tak od pocitu, že byste rádi všem dětem pomohli, dojdete k přesvědčení, že jsou vám ty děti vlastně protivné. Jsou všude a naučily se v různých řečech úspěšně žebrat.  

Po této fázi během několika dní přichází další fáze vztahu k místním dětem. Mluvíte totiž s místními lidmi v různých oblastech vaší cesty a začínáte život dětí a lidí tam chápat z jiného pohledu než našeho západního. Přestáváte vidět věčnou rýmu u nosu upatlaných dětí a snadno se vám odmítne žebrající dítě, když víte, kdy žebrá jen pro zábavu. Začnete si vážit jejich skromného života a vracíte se zpátky k pocitu, že byste rádi pomohli. Ale ne všem. A ne jakkoliv. Dospělí v chudých oblastech si začínají vážit vzdělání. Ne všichni, ale pomalu a jistě se jejich počet zvyšuje. Jenom pro informaci: míra negramotnosti ve venkovských oblastech Nepálu stoupá vysoko nad 75 procent.

Zvláštní shodou okolností jsme se při našem putování seznámili s jedním Nepálcem jménem Akka, který chodil do školy jen proto, že mu ji „bohatý cizinec“ zaplatil. A on teď dělá pro děti ve „svých“ vesnicích to stejné. Pomáhá jim dostat se ke vzdělání. A tak jsme měli najednou velmi konkrétní představu o tom, jak pomoci: tak zvanou adopcí na dálku. A protože je svět opravdu malý, ukázalo se, že tento cizinec spolupracuje mimo jiné i s lidmi z Česka, se kterými se jako s turisty v Nepálu seznámil. Tito lidé založili občanské sdružení Namasté Nepál a adopci na dálku nazvali „Úsměv z Nepálu“.

Nepálec Akka v nepálských vesnicích kolem hlavního města Káthmándú vytipovává děti, které mají předpoklady ke vzdělání, ale jsou z tak chudých rodinných poměrů, že by je do školy rodiče neposílali. Na stránkách Namasté Nepál naleznete seznamy a fotografie dětí, kterým můžete platit základní zdravotní a hygienickou péči, učebnice, pomůcky a jiné školní potřeby jako je školní uniforma. Jsou to konkrétní děti, kterým jsou doručovány vaše dopisy a osobní dárky. Peníze se předávají přímo učiteli konkrétního dítěte a jejich využití se kontroluje. Vždy je vše dokumentováno, chodí vám domů fotografie, děti vám posílají obrázky. Je jasné, že tato pomoc jde přímo k dětem a nemá se kde ztratit.

A tak se můžete těšit, že pokud vyrazíte do Nepálu, podle aktuální fotografie a adresy školy můžete své dítě navštívit. Nebudete první. Příběhy adoptivních rodičů na návštěvě u „svých“ dětí si můžete přečíst na stránkách Namasté Nepál.

Nepál není tak daleko, jak se zdá a nikdo neočekává, že zdoláte i 8850 metrů vysoký Everest, nejvyšší horu naší planety!

Tento příběh vznikl jako odpověď na otázku, proč se OS Lumen stal členem „rodiny“ adoptivních rodičů, kteří svým ročním příspěvkem 6000 Kč dávají nepálským dětem šanci na budoucí kvalitnější život. Prostřednictvím OS Lumen přispívají na Mayu i dárci, kteří nejsou z řad rodičů Lumku. A my jsme za to rádi! Pokud byste i vy rádi přispěli, kontaktujte nás. Děkujeme.

Radka Alexy

3. článek

Lumek v prosinci ani v lednu nezamrznul

Lumek v prosinci ani v lednu nezamrznul nejen proto, že žádná zima vlastně ještě nepřišla, ale především proto, že byl stále v pohybu. Stále se něco dělo!

Lumek a Lumen uzavřel rok 2013 hned několika akcemi.

14. prosince jsme již podruhé otevřeli stánek a k tomu navíc tvořivou dílničku na dětském vánočním jarmarku u zámku v Dobřichovicích. Papírové andílky pomáhali dětem lepit naše zkušené lektorky Radka Charapová (ArteRadky) a Markéta Tejklová (Artefiletika), zatímco celý zbytek lumkovského týmu se vystřídal při prodeji výrobků dětí a napečených dobrot ve stánku. Děkujeme, že si v tom předvánočním shonu našli čas také rodiče našich dětí, Lumečků, a vypomohli zaplnit stánek krásným, většinou sladkým zbožím, které jsme úspěšně vyprodali. Celý výtěžek téměř 5 tis. Kč poputuje v dubnu do Nepálu, kdy naší adoptované holčičce Maye (Bishnu Maya Sapkota) začíná nový školní rok. Nyní v lednu oslaví již 11 narozeniny, a tak jí přejeme pěkné vysvědčení a plno krásných zážitků v následující 5. třídě.

Děti v Lumku mají také stále napilno. Nejen že měly na podzim co dělat se „zákeřnými keři“, a tak teď již vědí, že některé jsou i jedovaté a nemohou se ochutnávat! Ale také pečou, slaví narozeniny, vytvářejí, učí se, objevují, hrají si… a představte si, že letos celý rok postupně vytvářejí lapbook. Že nevíte, co to je? To se nedivíme. Ale naše děti a jejich rodiče už to vědí. Mají jich již pár doma a děti jim podle lapbooku mohou vyprávět, co v Lumku dělají, co nového se naučily, co se jim líbilo, jakou novu písničku znají a jaký pracovní list vyplňovaly. Stále nevíte, co je to lapbook? Tak se k nám přijďte podívat a můžete si ty, které jsou zrovna aktuálně „ve výrobě“, prohlédnout.

Přijďte k nám do Lumku nebo na jakoukoliv naši akci o.s. Lumen i kdykoliv jindy? Jste vždy vítáni!

Radka Alexy a Renáta Bartoníčková

 

Lektor: Mgr. Věra Fixová, speciální pedagog  
 
1. FIE standard I, II, III a FIE basic 1, 2 (doc. Pokorná UK), 2. LPAD basic + standard (Learning Propensity Assessment Device) pod vedením lektorů z Bar Ilan University a Feuersteinova institutu (ICELP, Izrael), 3. DAYC (Dynamic Assesment of Young Children) u prof. Tzuriela, Bar Ilan University Izrael (dynamické vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku), 4. Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina – předgrafémová a grafémová etapa (prof. Mikulajová PedF UK), 5. Rozumově nadaní žáci s poruchami učení a chování (doc. Portešová DVPP),  6. pravidelná účast na konferencích věnujících se problematice nadaných dětí, ADHD, rané 

 

Kontakt

Dobřichovický Domek 5. května 12
252 29 Dobřichovice

GPS: 49°55'35.630"N, 14°16'24.003"E

provozovatel:
Středisko volného času Dobřichovický domek
IČO: 04 626 478
Ing. Radka Alexy Ph.D.
Bc. Ivana Sedloňová



+420 770 105 175
+420 774 412 495
info@dobrichovickydomek.cz